Manželka měla v Orlové babičku. Pokud žila, zapsal jsem si tato její přísloví:

1. Obienzky pod něcky a glupy mo radosť. - 2. Kurfa kurfě řiť něurfě. - 3. Za glupym se krajic chleba kula. - 4. Zaši dzurke pokal mala, mama Zoše nakazala. - 5. Gdě kuchařek šest, tam nimo co jesť. - 6. Něposluchal ojca, matky - bendě posluchat psi skure. - 7. Čeho se nanajiš, toho se nanaližeš. - 8. Lacne maso psi žeru. - 9. Pan kazal psovi i pes ocasovi. A pes sobě lěgnul a ocasem něgnul.

10. Přišla jsem jenom soli pojčat. - 11. Klepal galaty. - 12. Šel sto šesť.

Zde jsou české ekvivalenty:

1. Obienzky pod něcky a glupy mo radosť. = Sliby se slibují, blázni se radují. - 2. Kurfa kurfě řiť něurvě. = Vrána vráně oko nevyklove. - 3 Za glupym se krajic chleba kula. = Čím hloupější sedlák, tím větší brambory nebo Hloupý má štěstí. 4. Zaši dzurke pokal mala, mama Zoše nakazala. Zde jsem český ekvivalent nenašel. Smysl je: Oprav to hned, nečekej, až se to zhorší, řeš to zavčas.

5. Gdě kuchařek šest, tam nimo co jesť. ́Ševcova žena chodí bosá.- 6. Něposluchal ojca, matky - bendě posluchat psi skure. Ekvivalent jsem nenšel.- 7. Čeho se nanajiš, toho se nanaližeš. Ekvivalent jsem nenašel. - 8. Lacne maso psi žeru. - 9. Pan kazal psovi i pes ocasovi. A pes sobě lěgnul a ocasem něgnul. = Poruč a udělej sám. 10. Přišla jsem jenom soli pojčat. ́Jsem tady jen na skosk. - 11. Klepal galaty. = Měl strach. - 12. Šel sto šesť. = Hopsal.

Jako prémii přidám anekdotu ze stejné oblasti: Matka šije dceři šaty na dětský karneval. Jsou z fajneho štofu (z krásné látky), bohatě zdobené. Sousedka je obdivuje a říká: „Ja matka, ta vaša dcera bendě zařiť.“ - „Co?! Za princeznu bendě!“

Děkuji za obsáhlý příspěvek a další várku "powiedzyń". Jistě se neurazíte, když napíšu, že je opravdu poznat, že nejste "rodilý mluvčí", nemyslím to zle. Je vidět, že pro zapsání "po našymu" (nikoli "po našemu", v tom se často chybuje) se česká transkripce absolutně nehodí, je to prostě nářečí blízké polštině, co do přízvuku a výslovnosti některých hlásek rozhodně. Zápisem v češtině se z toho stává jakási českomoravskoostravština, nebo jak bych to nazval. A ta "kurfa" * nebojte se to napsat natvrdo, jak to má být, vidíte, že s dvojitým vé mi to v pohodě prošlo.

Ještě jednou děkuji a zdravím!

Šlonzáčtina je super mluva. Ač jsem Slezan, tak když jsem přijel poprvé pracovně do Třineckých železáren, tak jsem vrátnému téměř nerozuměl. Ale zase, když přijedu do Čech, a řeknu rožni, že není vidět, tak nerozumí nikdo mě.

Souhlasím. Na druhou stranu se traduje, že když se šlonzák vydá do Waršavy a spustí na ně po našymu, setká se rovněž s hlubokým nepochopením. Faktem je, že ve Wroclavi a u Baltu jsme provedli podobný experiment a výsledek tu předchozí větu spíš potvrzuje.

Ten briliant těšínské lidové moudrosti nemá chybu.

Omlouvam se ma byt (+).

Moji predkove mluvili doma po nasem, ale pak presli na spisovnou cestinu. Co se slezske narodnosti tyka, v Polsku neni uznavana, pokud se nemylim, slezstina je povazovana za dialekt. Podobne u nas. Kdyby se v minulosti nasel nejaky slonzacky Stur, vytvoril spisovny slezsky jazyk a zacal hlasat slezskou narodnost, tak bychom mozna meli slezsky narod - ale jen u nas, u Polaku pravdepodobne ne.

jo, tak zvaní szkoprtocy, počeštění Poláci. Já jsem se tomu zatím vyhnul,

ale kdoví..... ještě jsem neumřel. jestli mi Babiš přidá na důchodu, kdo ví....

Fiala už nestačí.

Bomba !

Díky a zdravím!!!

Díky, etnograficky zajímavé. Takže co Slezan, to vlastně Polák, který omylem uvázl v Československu. A s těmi Židy, na ty nadávaly všechny národy resp. kdekdo v 19.století, když čtete příslušnou literaturu, třeba Dostojevského. Podle něj, co Žid, to lichvář.

Jo, co Slezan, to Polák. Z Vás by měli v Polsku radost. ale tak jednoduché to rozhodně není. Děkuji za přečtení.