Konečně věda, která zkoumá chování některých V.I.P. žen!!!

Moderní doba přinesla ženám, zvláště příslušnicím euroatlantického civilizačního okruhu nejen dosud nebývalou svobodu a rovnoprávnost s muži, ale hlavně možnost veřejně se angažovat a být obsazovány do politických funkcí.

Právě se zvýšenou mírou veřejné angažovanosti žen se začíná projevovat, že do politiky, státních a polostátních institucí, médií atd. čím dál tím více proniká velmi zvláštní  kategorie žen -  rádobyemancipovaných a za všech okolností usilovně škodících majitelek neúměrně a neopodstatněně vysokého sebevědomí -  tzv. pizd. Nárůst počtu pizd ve veřejném životě a jejich zvyšující se vliv na dění v celém světě byl zachycen i čelními psychology, sociology, teology, politology a blogy. Jistě není náhodou, že nejrychleji se nová věda, Die Pisdologie, (česky pizdologie) rozvíjí v zemích německého a tedy i částečně turecky mluvícího jazykového okruhu. K dispozici tak máme první pokusy o definici pizd a jejich členění do skupin podle společných znaků.  Je popsána vzájemná interakce mezi jednotlivými skupinami pizd, ať se již jedná o vzájemnou kooperaci či nesmiřitelný antagonismus. Okrajově se pizdologie také zabývá odlišením pizdy od zcela normální, neafektované, rozumně uvažující ženy. To vysvětluje popularizátor této nové vědy curyšský psycholog Dr. Helmuth Karl Neurathvogelwunderkoppel, Ph.D. v předmluvě ke  svém dílku "Iuj notoj pri pisdologio" (Zurüch, Neue Fest Psycho Verlag, 2018) slovy:"Normala virino ne estas  pisdino. Pisdino ne estas normala virino." Jako většina Neurathvogelwunderkoppelových publikací i tato je psána v esperantu a její český překlad bohužel není k dispozici.

Jak tedy poznat pizdu? Obvykle disponuje jedním nebo několika znaky:

- pizda chorobně touží po popularitě, je tedy  často  tzv. VIP.

- pizda se nejčastěji prosazuje ve státní nebo státem dotované sféře

- pizda chorobně touží něčemu velet, něco řídit, o něčem rozhodovat

- pizda tomu, čemu velí, co řídí a o čem rozhoduje nikdy moc nerozumí

- pizda má vytvořený jediný správný názor na cokoli; všichni, kdo mají jiný názor jsou -isti nebo -filové  nebo -fobové 

- pizda svůj jediný správný názor nekompromisně prosazuje, bez ohledu na následky

- pizda vyvíjí obrovské úsilí k tomu, aby ty, co mají jiný názor znectila, poškodila nebo nejraději zničila

- pokud je pizda nějakou náhodou ze své pozice vykopnuta, vždy za to může štvavá kampaň lidí kolem ní, většinou mužských šovinistických prasat

- pizda je neuvěřitelně vztahovačná

Prof. Dr. Hans Joachim Kleinsimir, MBA, HchkrDtn u.s.w. z Vysokého učení humanitního ve Schwarze Pumpe vydal publikaci Pizdy mezi námi (Pisden unter uns, Berliner Verlag für keine Trottel, Berlin, 2017), která nabízí první pokus o kategorizaci pizd z několika hledisek.  Kleinsimir člení pizdy podle věku na Kleinepisden, Jungepisden, Mittlerenaltenpisden a Omapisden.  Také tvrdí, že již od útlého věku lze pizdu identifikovat, nedá se ale určit, v jaké oblasti bude pizda působit a kolik škody napáchá. S trochou nadsázky tvrdí, že "Jednou pizda, navždy pizda" , v originále "Einmal Pisde, immer Pisde". Dalším kritériem pro členění pizd je pro Kleinsimira  obor společenského života, kde se chce pizda uplatnit a projevit a kde může vytvořit co nejvíce škod a kde může co nejusilovněji nasírat. Toto hledisko nazval příznačně "Scheißeaufschlüsselung" a pizdy dělí do kategorií Kunstundkulturpisden, Mediapisden, Politikpisden, Aktivistpisden, Feministpisden a pro zbytek určil kategorii Sammelgruppepisden. Jednotlivé kategorie člení na podskupiny - namátkově zmíním např. TVpisden či Youtubepisden v kategorii Media. Zajímavé jsou některé podskupiny v kategorii Politik: Gemainepisden (obecní pizdy), Regionpisden, Staatpisden, Bundespisden, EUpisden či Weltpisden již asi netřeba překládat. Kromě věku a zaměření kategorizuje Kleinsimir pizdy i podle rozsahu způsobených škod, a to na Nichtvielpisden (nic moc pizdy), Mittlererbereichpisden (pizdy středního doletu), Katastrofapisden a nejhorší kategorii bych přeložil asi jako Andělská pizda. 

Studiem této problematiky se ovšem nezabývají pouze muži a pouze Němci. PhDr. D. Fišer Máslo Volová, MBA, PhD, VZP se ve svém díle "Jsem pizda" (nakl. CzechCow, Praha, 2017) snaží vžít do pocitů, nálad, motivace a emocí pizd. Sama v doslovu přiznává,že se jí to podařilo natolik důkladně, až se z ní stala docela obstojná pizda. Kniha pak končí větou, kterou použila pro název svého díla. Jako perličku uvedla autorka v rozhovoru pro renomovaný polský psychologický časopis  "Idiota i tępak", že  po jednom výtisku věnovala čelným evropským političkám. Jejich reakce byla jednoznačná, rychlá a naprosto nekompromisní - snad ze všech koutů Evropy zaznělo "Me too", nejhlasitěji pak "Ich auch". 

Polský vztahový kouč, terapeut a pacient Gregorz Szaleniec - Boliglowa ve své stati Zycie s pizdą (wyd. IQzero, Zakopane 2018) pak pizdu definuje jako "generalnie pierdolniętą babe, która chce tylko jedyną rzecz - dojebać świat wokól siebie" - tedy psychicky nezralou ženu, jejímž cílem je měnit svět kolem sebe. Szaleniec - Boliglowa se nebojí pustit na dosud neprobádané území, když se zamýšlí nad tím, zda vlastnosti, kterými se pizda vyznačuje se nemohou projevit i u jiných pohlaví než jen u žen - např. u mužů. 

Všem zájemcům o tuto problematiku pak mohu jen doporučit díla jako Pisden - Mythen und Realität (Kopf, Weiskopf, Schwarzkopf a kol., München 2018) nebo memoáry Pisden in politik (kolektiv autorek, Bruxelles 2018). 

Jako dobrou zprávu nakonec jsem si nechal, že pražské vydavatelství Hrad připravuje obsáhlé, ale jistě svěží dílo s pracovním názvem "Pizda sem, pizda tam".  

A jako úplně nejčerstvější perličku  vydaly agentury zprávu, že na návrh nejmenované ministryně bude v Praze vybudován "Pomník známé pizdě" , kam bude moci chodit její čokl srát.