U Zdenečků doma
Pozvěme se ke Zdenečkům a podívejme se, jak to před lety vypadalo u nich ......
Je podzimní, pošmourné odpoledne. Obloha je zatažená, potemnělá co nenávistná mysl heterosexuálního konzervativce a hrozí deštěm. Ze strání dují větrné poryvy a ohýbají stromy, které hrozí zlomením.
V malém, ale útulném bytě, snad kdesi v Praze, bydlišti to rodiny Zdenečkových, je ticho. Není to ale to klidné, mírumilovné poobědové ticho, kdy si hlava rodiny dává dvacet, maminka luští křížovky a synáček si prohlíží obrázky dinosaurů. Zde panuje dusné, napjaté ticho, které hrozí, že přinese bouři...
Paní Zdenečková sedí u stolu, zarudlé oči občas otře kapesníkem. Pan Zdeneček, tatínek, zamračený, svraštělé čelo, hledí do prázdna. Původcem této dusné, až nepřátelské atmosféry je jejich syn, malý Zdeneček, příjmením po tatínkovi rovněž Zdeneček. Malý Zdeneček je totiž...... tak nějak jiný. Nyní je zavřený ve svém pokojíčku, kde cosi kutí.
Tu se rozletí dveře od jeho pokojíčku a malý Zdeneček Zdeneček ve dveřích vykřikne:
" Nekorektní znamená nesprávný.(1) A také se ukazuje, že gender je u nás nyní podstatou postoje ke svobodě!"(2)
Pak chlapec zmizel v pokoji a dveře se za ním s bouchnutím zavřely. Maminka šokovaně vzhlédla, vzlykla: "Ježišmarjá!" a usedavě se rozplakala. Tatínek nevěřícně vrtěl hlavou vrtěl a šeptal : "To není možné, to není možné, to přece nemůže být možné!!! Za co nás trestáš, pane?!" Hlava mu padla do roztřesených dlaní a slzy skanuly na desku stolu.
Ve dveřích dětského pokojíčku se opět objevil malý Zdeneček a tentokrát klidněji pronesl:
"Víš tatínku, hluboce pohrdám lidmi jako je Pohanka. Často nad tím mávnu rukou, neboť vím jak je to marné. Pohankové vnímají svět jen skrze šťávy, které jimi protékají nekontrolovatelně nazdařbůh. Takoví lidé nikdy nepoznají láskyplné souznění, k němuž patří i obecná ochrana důstojnosti všech žen."(3)
Tatínek k němu překvapeně vzhlédl, otevřel ústa dokořán a zalapal po dechu. "Ale chlapče... to přece...". Maminka se znovu rozeštkala. "Maminko", zeptal se malý Zdeneček, "a myslíš, že obsazování Davida Matáska do rolí v Národním divadle byla klukovina nebo odměna za propagaci soft neonacismu?(4) "Nevím zlatíčko, nikdy jsem o tom nepřemýšlela", odpověděla uslzená paní Zdenečková. "Nejspíš to tak je", pokračuje Zdeneček (ten malý), "ale teď je nejdůležitější, abychom jim neskočili na ten migrantský alarmismus". Tatínek se chtěl zeptat, komu vlastně nemáme skočit a kam, ale už neměl sílu.
Vtom se ozvalo klepání na dveře. "Že by to byl konečně on?" pomyslela si maminka a hrnula se otevřít. Ano, byl to on! Ve dveřích stal proslulý lékař lidského psyché, profesor MUDr. Chocholoušek, který Zdenečkovým slíbil, že se na malého Zdenečka přijde podívat. Maminka mu nabídla místo u stolu a pan doktor se obrátil na malého Zdenečka. "Tak co, hochu, jakpak se máš? A na co hezkého si hraješ?" Špunt si ho prohlížel se zjevnou nedůvěrou. "No... jak se asi mohu mít, když po vědeckém komunismu přichází vědecký rasismus?"(5) Doktor tázavě pohlédl na otce Zdenečka. Ten jen pokrčil rameny. Malý Zdeneček viděl, že jeho slova nepadla na příliš úrodnou půdu, tak pokračoval: "Ne, není to šílenství. Je to regulérní základní pojetí efektivity lidstva podle konzervativního konceptu kapitalismu."(6) "Aha", přikývl lékař. "No.... a co mi ještě povíš, Zdendo?", pokusil se doktor o úsměv. "No tak bych se Vás chtěl pane doktore zeptat na jednu věc. Už dlouho mi vrtá hlavou, co je jedna Prague Pride za rok oproti denním přehlídkám neonarcismu?"(7) Doktor se zachmuřil. "Víš Zdenečku, to je moc těžká otázka a nevím jestli bych ji dokázal zodpovědět vyčerpávajícím způsobem. Nechceš mi raději ukázat, s čím si teď hraješ"?
Klučina vzal doktora za ruku a zavedl ho do svého pokoje. Dveře se za nimi zavřely a rodiče slyšeli jen nesrozumitelný hovor. Nechali tedy profesora Chocholouška pracovat a zavřeli se v obýváku.
Po deseti minutách se ale hovor stával hlasitější a hlasitější, takže tatínek se šel podívat co se děje. Z dětského pokojíku kvapně vyrazil profesor Chocholoušek a máchaje rukama vykřikoval: "Sociofašismus! Narušený heterokomfort! Kulturní rasisté! Migrofobové! Heteropsychopati! Krvelační neonarcisté! Počínající okamuro-konzervativní revoluce! Křesťanismus! Strčte si toho svého spratka do ….. někam!!" Hnal se ke dveřím z bytu a zmizel na schodišti.
"Panebože, co se mu stalo?" obrátil se otec Zdeneček na svého syna. "No, víš tatínku, to je tak. Liberální fašismus a fašismus - mezi těmito dvěma fašismy je jasná nepřekročitelná hranice."(8)
Otec Zdeneček se sesul k zemi.
zdroje a citace:
1) https://horner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=754291
2) https://horner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=755136
3) https://horner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=751946
4) https://horner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=770160
5) https://horner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=753030
6) https://horner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=753030
7) https://horner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=723407
8) https://horner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=725828
Výrazy migrantský alarmismus, sociofašismus, narušený heterokomfort, kulturní rasisté, migrofobové, krvelační neonarcisté, počínající okamuro-konzervativní revoluce, a křesťanismus jsem si vypůjčil od neznámého(?) autora a tyto perly ducha rozhodně nepochází z mé hlavy.
Jaroslav Bulava
Opět rak
Dovolím si opět se vypsat ze svého pokračujícího souboje s rakovinou a předložit pár zážitků a zkušeností z léčby..
Jaroslav Bulava
Máš nádor? Jeden? A není to málo? Tak tu máš druhý!
První návštěva v onkologické ambulanci proběhla, jak se kdysi psávalo "v přátelské atmosféře". Paní doktorka byla příjemná a milá, vše mi vysvětlila, nastínila další postup a léčbu. Chemoterapie a bioléčba.
Jaroslav Bulava
Máte raka......
Černočerná tma se začíná rozjasňovat, jakoby z dálky slyším: ,, Pane Bulava, probuďte se, už to máte za sebou!" Trvá mi pár vteřin, než si uvědomím kde jsem a co se děje. Jsem v nemocnici a byl mi vyoperován zhoubný nádor.
Jaroslav Bulava
Nekorektní klenoty lidové moudrosti Těšínského Slezska.
Naši slezští předkové nám zanechali množství přísloví, úsloví a pořekadel, která jsou pro většinu Čechů neznámá, nesrozumitelná a tak nekorektní, že se z toho zdejší automatický hlídač korektnosti asi uvaří.
Jaroslav Bulava
Herojam u klávesnice slava aneb blogeři a diskutéři, sejdeme se v zákopech?
V souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině žasnu, jaký mají Češi, Moravané a Slezané bojový potenciál. To, že je v tomto státě přehršel analytiků, politologů a stratégů se dalo tušit, ale těch válečníků?
Jaroslav Bulava
Jak udělat řezané pivo
Asi se vám to někdy stalo. Poručili jste si v hospodě "řezané" a se zájmem očekávali, co vlastně přinese. Řezané nebo polotmavé?
Jaroslav Bulava
Pravda o Ondrášovi - pánovi Lysé Hory.
Dne 13.10. 1680 se janovickému fojtovi Ondřeji Fucimanovi a jeho ženě Dorotě narodil syn Ondřej. Proslul jako legendární zbojník, "pán Lysé Hory a ochránce chudých". Jeho věhlas byl srovnatelný s Jánošíkem.
Jaroslav Bulava
Svět je tak krásný, když je černobílý.....
Je jen černá a bílá. Dobro a zlo. Pravda a lež. Láska a nenávist. Ano a ne. My a oni.... Absolutně nic mezi tím. Velmi rád čtu diskuse pod blogy nebo články v médiích a fakt se u toho kolikrát velmi dobře bavím.
Jaroslav Bulava
Jak to jen ti Tchajwanci dělají?
Zařekl jsem se sice, že o covidu psát nebudu, ale tohle mi nedá. Podívali jste se někdy v poslední době, jaké výsledky má v boji s covidem Tchaj-wan? Ne? Tak to se podívejte, stojí to za to.
Jaroslav Bulava
Tohle není švejkování!
Češi o sobě rádi tvrdí, že jsou mistři ve švejkování. Mnoho Čechů považuje ostentativní ignorování např. rouškových nařízení nebo hygienických doporučení za švejkování. Nic není vzdálenější pravdě.
Jaroslav Bulava
Chvála žvanění
Když nadejde krize, někteří lidé konají. Jiní se podřídí tzv. obecnému prospěchu. Další se krizi postaví utužením disciplíny a pořádku. Mnozí jsou schopni problém analyzovat a navrhnout řešení. A pak tu jsou žvanilové....
Jaroslav Bulava
Chvála pokrytectví.
Jsem pokrytec. A jsem v tom celkem dobrý. Pokrytectví je pro mne zábavou, koníčkem, posedlostí, náplní i smyslem života, životní potřebou i nutností. Jsem entuziasta pokrytectví a nepochybně i osoba na pokrytectví závislá .
Jaroslav Bulava
O slezských symbolech.
My Slezané to nemáme jednoduché. S jazykem, s historií, s národnostním složením nebo s hymnou. S vlajkami, znaky či barvami to je překvapivě stejné. Koneckonců "nejasno" v tom má například i kolega David Gruber.
Jaroslav Bulava
Na mém bezcenném bílém životě nemůže záležet aneb Zpověď rasisty a nácka.
Události posledních měsíců a hlavně Zdendovy blogy nastavily nemilosrdné zrcadlo mým dosavadním postojům, názorům a ideálům.
Jaroslav Bulava
My nejsme šáden spassenschaft! Dejte zurrück, co ste nám vyfoukli!!
Nález prvních, snad česky psaných novin "Mladej šlang heute" z roku 1720 přináší nový pohled na počátky českého národního obrození a zrození ideje obnovení české státnosti.
Jaroslav Bulava
Emil Karewicz
V atmosféře, ve které se svět nachází, tak trochu zapadla zpráva o smrti polského herce, známého i v Česku - Emila Karewicze. Jednu z jeho rolí zná snad každý -SS-Sturmbannführer Hermann Brunner ze seriálu o Hansi Klossovi.
Jaroslav Bulava
Kdo je hrdina?
Před nedávnou dobou padlo v Afgánistánu několik českých vojáků. Premiérem byli označeni za hrdiny, proběhly diskuse o tom, zda hrdinové byli či nebyli.
Jaroslav Bulava
Co jsou vlastně Sudety?
Pokud se zeptáte obyvatele České republiky, nejspíše by vám odpověděl, že Sudety jsou česko-německé pohraničí, před válkou osídlené Německou menšinou. Po válce byli Němci ze Sudet „odsunuti“.
Jaroslav Bulava
Třeba taková služba ve Wehrmachtu. Část druhá -Šlonzáci
Pokračování blogu o tom, jak se mohli občané Republiky československé ocitnout ve Wehrmachtu a co to byla Deutsche Volksliste.
Jaroslav Bulava
Třeba taková služba ve Wehrmachtu. Část první - Prajzáci.
Už několikrát jsem narazil na to, že různí autoři nebo internetoví diskutéři vypráví, jak byli někteří občané předválečné ČSR přinuceni proti své vůli za války bojovat v řadách Wehrmachtu.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 42
- Celková karma 25,53
- Průměrná čtenost 1479x
Slezský patriot.