O dřevěném kostelíčku..... smutně.

V loňském roce jsem na kole podnikl také dvě cesty, jejichž společným jmenovatelem byly návštěvy půvabných klenotů Těšínského Slezska - dřevěných kostelíků. Něco málo jsem o nich i publikoval na zdejším blogu.

Dneska dopoledne mě jako blesk z čistého nebe zasáhla zpráva, že jeden z těch nejhezčích a historicky nejcennějších, dřevěný kostelík Božího Těla v Třinci - Gutech doslova a do písmene lehl popelem... Byl krásný, byl historicky neocenitelný, navíc byl moc hezky situován v lesíku a pamatuji se, jak moc se nám líbil..

Když zemře člověk, tak se kondoluje, R.I.P. - uje, prokazuje se čest jeho památce, vzpomíná se na jeho činy, slova, postoje.

Když zmizí kostel, součást života mnoha generací, co se má říci?  Já nevím, jen se bojím, aby to nebyl  krůček na cestě ke ztrátě národní identity, zapomínání historie a odvrácení se od kultury našich předků.